Špagety se špenátem, špagety s kečupem, špagety boloňské... to bylo jediné, kolem čeho se můj těstovinový svět točil. A jelikož miluji italskou kuchyni (s výjimkami jako jsou mořské potvůrky) zadívala jsem se do kuchařky našeho známého Emanuela aneb "S Italem v kuchyni", kde mě trkly právě špagety carbonara. Do té doby jsem si myslela, že je to bůh ví jaká věda a skryté kouzlo a ke svému překvapení jsem zjistila, že právě naopak. Ačkoli doteď mám problém si zapamatovat, která půlka z vajec tam vlastně patří...
Potřebujeme:
Špagety
6 žloutků
slaninu (nejlépe italskou Pancettu, anglická neuškodí)
parmezán
pepř
olej
Postup:
Nastrouháme si parmezán,vyšleháme ho se žloutky, opepříme a dáme stranou. Uvaříme špagety, zcedíme a taktéž si je necháme po ruce. Nakrájíme slaninu na nuličky, rozpálíme si pánev se lžičkou oleje a slaninu osmahneme do křupava. Uvařené špagety vhodíme ke slanině a promícháme. Odstavíme a poté zalijeme parmezánovou směsí - pozor, v této fázi už nevracíme na oheň. Pokud nám troška parmezánu zbyla - můžeme posypat na ozdobu.
Na sůl jsem nezapomněla, parmezán je slaný sám o sobě dost, proto více nesolíme. Druhá věc - spekuje se o tom, jestli do receptu patří smetana nebo ne. Osobně si jí tam vždy alespoň malinko cvrknu ve fázi, kdy přihazuji špagety na pánev, ale každý podle svého. :-)