Občas se každý z nás chce doma trošinku vytáhnout, aby se třeba i dočkal pochvaly. Zároveň také obměnit malinko jídelníček. Vydala jsem se tedy do neprozkoumané země s názvem hořčičná omáčka. To mi však znělo příliš obyčejně a málo pro fajnšmekry. A co se tak hodí k hořčici a je svým způsobem stále originální? Med. Ovšem bála bych se tento recept použít na jiné maso, než právě vepřové. Moje chuťové buňky mi velí, že jen toto je správná kombinace. Nu a také byla.
Suroviny:
Vepřové kotlety
Hořcice - francouzsý dijon nejlépe
Lžička medu
Máslo
Sojová omáčka
Smetana
Bílé víno
Olej
Sůl
Pepř
Postup:
Maso osolíme, opepříme a zprudka osmahneme na rozžhavené pánvi s kapkou oleje z obou stran. Takto maso smažíme asi dvě minutky, aby se zatáhlo a nepouštělo šťávu. Čas záleží na tloušťce masa. Maso pak vyndáme a dáme do trouby, kde pečeme na 180 stupňů 15 minut. Mezitím si na pánvi rozpustíme máslo, přidáme 3-4 lžíce hořčice a lžičku medu. Pořádně promícháme, necháme povařit a přidáme smetanu. Smetanu přidáváme postupně a kontrolujeme, jestli nám její množsví nezabijí chuť hořčice. Omáčku opepříme a ochutnáme. Pokud se zdá být moc sladká, přikapáváme sojovou omáčku. Omáčka by neměla být příliš sladká, med slouží jen jako podrthovadlo chuti nikoli jako hlavní ingredience. Nakonec přidáme dvě lžíce bílého vína a povaříme dalších 5 minut.
Servírování: Na talíř naskládáme vedle sebe maso a přílohu (vhodná je například rýže). Vezmeme nádobu s omáčkou a poléváme jídlo cik-cak z jedné strany na druhou, aby nám vznikly jakási propojená esíčka. Tento typ omáčky není vhodný pro koupání jídla v ní. Jelikož je velmi výrazná, stačí jen takto jídlo ozdobit v malém množství.